Velikost textu  

Kalendář aktivit

«    červen 2017    »
PÚSČPSN
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Novinky

26.května 2017
Léčíte se peritoneální dialýzou a chtěli byste nám říci svůj příběh a inspirovat tak ostatní? Ozvěte se nám na info@domaci-dialyza.cz. Děkujeme.

starší novinky

Časté dotazy

V této části najdete odpovědi na otázky, které pacienti v souvislosti s peritoneální dialýzou či hemodialýzou kladou lékařům nejčastěji. Pokud zde nenajdete odpověď na svoji otázku, můžete se zeptat odborného lékaře v rubrice Poradna.

Proč jsou ledviny důležité?

Ledviny odebírají z krve škodlivé odpadní látky a přebytečnou vodu. Oboje pak vylučují ve formě moči. Může se stát, že i nemocný, jemuž selhaly ledviny, „normálně“ močí, avšak moč neobsahuje škodliviny, které v tomto případě zůstávají v těle. Proto se nemocný může cítit unavený, není to však podmínkou. V našem těle proudí přibližně pět litrů krve, ledviny toto množství mnohokrát denně přefiltrují a vyčistí. To představuje kolem 200 litrů krve.

Kolik je v České republice lidí, jimž selhaly ledviny?

V České republice žije přibližně 4 000 lidí s transplantovanou ledvinou a okolo 6 000 nemocných se léčí dialýzou. Většina z nich podstupuje hemodialýzu a jen malá část, přibližně 8 %, je léčena peritoneální (domácí) dialýzou. V porovnání s evropskými zeměmi je toto procento zatím malé, například ve Skandinávii je takto léčeno 22–38 % nemocných, ve Velké Británii se zhruba 35 % nemocných léčí doma, v Holandsku přibližně 20 %.

Kdy je potřeba zahájit léčbu dialýzou?

Ačkoliv přibližně každý desátý člověk má nějaké problémy s ledvinami, až 90 % lidí o těchto potížích neví, často až do doby, než se dostaví závažné problémy. Lékař přitom může včas odhalit špatnou funkci ledvin z laboratorních krevních testů při pravidelných preventivních prohlídkách. Projeví-li se nemoc až v jejím akutním stádiu, kdy je pacient již ve vážném stavu převezen do nemocnice, bývá léčba komplikovanější a také výběr optimální metody léčby je v tomto akutním stádiu komplikovanější. Vlastní dialyzační léčba je potřebná v okamžiku, kdy chronické selhání ledvin dospěje do své konečné fáze, což znamená selhání ledvin až na 10 % jejich původní kapacity.

Jaké typy dialýzy si může pacient vybrat?

Do doby, než je nemocný transplantován, musí z důvodu zachování životních funkcí využívat dialyzační léčbu. Existují dva druhy dialýzy: peritoneální dialýza a hemodialýza.

Pokud se rozhodnu pro jeden druh dialýzy, mohu své rozhodnutí v budoucnosti změnit?

Lidé trpící selháním ledvin mají právo učinit informované rozhodnutí o své vlastní léčbě. Pacient může být kdykoliv z osobních či zdravotních důvodů převeden z jedné formy dialýzy na druhou. Pokud se pro změnu léčby rozhodne nemocný sám, je dobré si o tom promluvit s ošetřujícím nefrologem. Ten může prokonzultovat dopady změny léčby, ať už pozitivní či takové, ze kterých by pacient neměl užitek a nebo mu dokonce mohly přivodit komplikace. Pokud se nemocný s lékařem dohodnou na změně léčby, je potřeba několik dní či týdnů, aby mohl být včas připraven dialyzační přístup pro druhý typ léčby.

Jak funguje peritoneální (domácí) dialýza?

Krev se čistí uvnitř těla, pomocí peritoneální membrány (pobřišnice), která pracuje jako filtr. V pravidelných intervalech se do břišní dutiny napouští dialyzační roztok. Ten v těle zůstává po dobu několika hodin, během nichž do něj přes pobřišnici přecházejí odpadní látky z krve. Peritoneální membránu si lze představit jako síto – má malé otvory a právě jejich pomocí se z těla odstraňují odpadní látky a přebytečná voda. Po uplynutí daného času dialýzy se roztok obsahující odpadní látky a vodu z těla vypustí a nahradí roztokem novým. Přímo v těle se tím krev očišťuje a zbavuje odpadních látek (urea, kreatinin), které ledviny vyloučit nemohou.

Při peritoneální dialýze se roztok do břicha dostává tenkou silikonovou hadičkou, které se říká katétr. Chirurg ji do břišní dutiny zavede při malém operačním výkonu přes břišní stěnu a z těla ven vyvede vlevo nebo vpravo podle dohody s nemocným pod úrovní pupku. Tato hadička je běžně skryta pod šaty. Je třeba říci, že nejde o nějaký nevzhledný „vývod“, z katétru nic svévolně nevytéká, nezapáchá a místo vyústění je hygienické.

Jaké typy peritoneální dialýzy existují?

Existují dva základní typy břišní dialýzy, které se označují jako CAPD a APD.
1. Zkratka CAPD označuje „Kontinuální ambulantní peritoneální dialýzu“ (Continuous Ambulatory Peritoneal Dialysis). Při CAPD se výměny dialyzačního roztoku provádějí ručně (bez přístroje), pouze s pomocí hadiček a vaků s roztokem. Vytékání roztoku a jeho napouštění do břicha je umožněno díky jednoduchému principu gravitace. Plný vak visí na háčku nad úrovní břicha, a tím se roztok napouští, prázdný vak se jednoduše položí na zem, a protože pacient sedí výš, než je podlaha, může roztok pomocí gravitace vytékat. Výměny probíhají nejčastěji čtyřikrát denně, jedna výměna i s přípravou trvá přibližně 30 minut. Časy výměn se řídí životním stylem pacienta a probíhají ráno, v poledne, odpoledne a večer, než jde nemocný spát. Kromě samotného výkonu připojování pacienta k hadičkám s vaky si nemocný může během zmíněných 30 minut číst, sledovat televizi, hovořit s rodinou atd. Po výměně se nemocný od systému hadiček odpojí. S napuštěným roztokem v břiše mezi výměnami může vykonávat většinu běžných činností, včetně práce a sportu.

2. Zkratka APD znamená „Automatizovaná peritoneální dialýza“ (z anglického Automated Peritoneal Dialysis). Při APD provádí výměnu dialyzačního roztoku přístroj zvaný „cycler” [čti sajkler]. Výměny se provádějí pouze v noci, po dobu spánku pacienta. Za tuto dobu proběhne několik úplných výměn podle rozvrhu dialýzy naprogramovaného v přístroji, pacient nemusí do léčby nijak zasahovat, vše probíhá automaticky. Ráno se většinou veškerý roztok z poslední výměny vypustí, u některých pacientů se však napouští určitý objem roztoku i na den. Znamená to, že dialýza díky roztoku v břiše probíhá dále, nemocného to ale zpravidla nijak neomezuje v jeho běžné činnosti – může pracovat i sportovat bez nutnosti provádění výměn dialyzačního roztoku. Přesný počet výměn, typ roztoku a dobu doporučeného setrvání roztoku v břišní dutině určuje lékař.

Volba mezi CAPD a APD je dána nejen přáním pacienta, ale i vlastnostmi pobřišnice jako membrány, zejména její propustností, která se během let na dialýze může měnit. Odstraňování nadbytečných tekutin lze ovlivnit zvoleným typem dialyzačního roztoku – některé roztoky mají větší schopnost nasávat do sebe více tekutin i v době dlouhých prodlev roztoku v břiše

Pro koho je vhodná domácí dialýza?

Pro 70 % pacientů je vhodná jak hemodialýza, tak peritoneální dialýza, to znamená, že nemocní si mohou svobodně vybrat. Peritoneální dialýza je zvláště vhodná pro nemocné, u nichž je obtížné založení cévního přístupu, nebo pro ty, kteří by kvůli slabému srdci hemodialýzu pravděpodobně špatně snášeli. Dále je zvláště vhodná pro ty, pro něž je důležitá nezávislost na nemocnici, lékařích a sestrách, řízení vlastního režimu či možnost cestování. Platí, že pro většinu lidí je domácí léčba bezpečnou a efektivní alternativou léčby selhání ledvin. Pro provádění peritoneální dialýzy je nejdůležitější ochota a odhodlání vzít věci do vlastních rukou a převzít sám péči o sebe. Většina lidí to zvládne – břišní dialýzu si může provádět sám i nevidomý pacient. Vysoká úroveň spokojenosti a kvality života může být účinně zachována právě domácí léčbou. Hlavní výhodou peritoneální dialýzy je možnost provádět si výměny roztoku doma, odpadá tedy nutnost dojíždět 3x týdně do dialyzačního střediska. Vhodnější také může být pro pacienty s těžším postižením srdce (tekutiny jsou z těla odstraňovány postupně, což je pro srdce šetrnější). Ke zvážení je nutnost trvalého zavedení katétru (tenké hadičky) do břišní dutiny a skladování materiálu pro dialýzu doma. Pro porovnání obou metod je však třeba doplnit, že i při hemodialýze nemocní také mohou mít zaveden katetr do žíly anebo mají na předloktí vytvořenu cévní spojku, která je pod kůží, ale je také viditelná.

Budu schopen/schopna si dialýzu provádět samostatně?

Valná většina nemocných, kteří o peritoneální dialýzu mají zájem, je schopna se ji během několika dní naučit. Peritoneální sestry i lékař jim v tom pomáhají.

Jak se správně naučím provádět domácí dialýzu?

Správné principy si osvojíte v dialyzačním centru na začátku léčby. Dozvíte se, jak dělat výměny peritoneálního roztoku, rozeznat známky a příznaky infekce, měřit krevní tlak, dodržovat příjem tekutin a dietu, pečovat o katétr a hygienu, vést sexuální život, užívat léky, řešit komplikace. Během tréninku i po něm budete v blízkém kontaktu s PD týmem (domácí návštěvy, telefonický kontakt).

Jak se prakticky připravit na domácí dialýzu?

Před zahájením peritoneální dialýzy je dobré se seznámit s tím, jak funguje, a ve spolupráci
s peritoneální sestrou si připravit místo, kde se budou doma výměny provádět, případně kde bude umístěn přístroj pro automatizovanou peritoneální dialýzu (cycler), a kam uložíte dialyzační roztoky. Kromě toho zdravotníci musí zajistit zavedení peritoneálního dialyzačního katétru – hadičky, přes kterou probíhá výměna roztoku. Tento katétr, který umožňuje výměny roztoku do a z břišní dutiny, je ponechán v břišní dutině natrvalo. Zavedení katétru se může provádět v místním znecitlivění nebo v celkové anestézi (uspání). Je potřeba, aby zavedení proběhlo 2–3 týdny před plánovaným zahájením dialýzy tak, aby v době dialýzy už byla břišní stěna zhojená. Vlastní nácvik výměn trvá přibližně týden a může se provádět ambulantně (pacient na výuku dochází), anebo během krátké hospitalizace.

Co je při provádění výměny nezbytné dodržet? Jaké prostředí je vhodné pro výměnu?

Jakékoli čisté prostředí je vhodné – čistý suchý stůl nebo pracovní plocha. Výměnu je možné provést např. i v autě. Ideální je klidná, dobře osvětlená místnost, kde vás nebude nikdo rušit a kde můžete dodržet základní hygienické požadavky prevence infekce. V místnosti by proto v době výměny neměli být například domácí mazlíčci nebo jiné zdroje prachu a nečistot. Je důležité také zkontrolovat pokojové květiny, aby na povrchu květináčů či zeminy nebyla plíseň. Pamatujte, že mikroby způsobující infekci mohou být kdekoli – na neumytých rukou, kohoutcích umyvadla, pracovním stole, podlaze. Šíří se také při kašlání či kýchání.

Jaké pomůcky potřebuji k CAPD?

Vak s roztokem, svorky nebo peany, ochranou krycí čepičku, krytku na konektor – mušličku, ústenku a dezinfekci.

Jak se zachází s roztokem při CAPD?

Náplň obvykle obsahuje 2 litry roztoku, menší pacienti mohou mít předepsán i menší objem například 1500 ml, a naopak větší pacienti, kteří potřebují vyšší dávku dialýzy, potřebují 2,5 výjimečně až 3 litry roztoku. Před napuštěním se roztok zahřívá na teplotu lidského těla na ohřívači, který nemocný dostane zapůjčený z nemocnice, nebo lze použít například elektrickou dečku.

Je možná léčba pouze během spánku a jak funguje?

Výhodou břišní dialýzy je to, že jde o metodu kontinuální, tzn. dialýza probíhá neustále, ve dne i v noci. Nicméně tím máme na mysli to, že v břiše je stále roztok, nikoli, že je nemocný stále připojen k systému vaků a nebo k přístroji. Při peritoneální dialýze pomocí přístroje pro tzv. APD léčbu je nemocný připojen pouze v době spánku a přes den nemusí žádnou dialýzu provádět. Ale protože má v břiše stále roztok, vlastní očisťování těla stále probíhá, což je na tomto způsobu dialýzy výhodné.

Jak předcházet infekčním komplikacím při výměně?

Při výměně používejte ústenku, sprchujte se, udržujte okolí vyústění katetru (exit site) čisté.

Jak získám vaky s peritoneálním roztokem?

Každý měsíc vám zdravotní sestra objedná nové zboží, které vám bude dovezeno až domů nebo na jiné sjednané místo (chalupa, kancelář, místo pobytu dovolené...).

Jak funguje dialýza v nemocnici – hemodialýza?

Při hemodialýze je využíván dialyzátor – speciální filtr, který čistí krev. Dialyzátor je připevněn k přístroji – umělé ledvině. Během dialýzy je krev odváděna jednou jehlou do mimotělního krevního oběhu – krevních setů a do dialyzátoru. Dialyzátor filtruje odpadní látky, například močovinu (ureu) a kreatinin a nadbytečné tekutiny. Očištěná krev je vracena druhou jehlou zpět do těla pacienta. V jednom okamžiku je mimo tělo jen velmi malé množství krve (přibližně 200 ml).
Před první dialýzou musí být vytvořen přístup do cévního řečiště. Cévní přístup je vytvořen – spojením žíly a tepny na předloktí. Po zahojení operovaného místa se pak do této cévní spojky zavádějí před každou hemodialýzou dvě jehly. Pokud není možné vytvořit tuto spojku (například u diabetiků nebo starších nemocných) může se využít vnější dialyzační přístup – tenká hadička (katétr) zavedená do velké cévy v oblasti krku. V případě použití katétru je nemocný více ohrožen infekčními komplikacemi. Hemodialýzu provádí v hemodialyzačních střediscích školené sestry. Hemodialýza se běžně provádí třikrát týdně. Každá dialýza trvá 4 – 5 hodin, k tomu je ale nutné připočíst čas na cestu na dialýzu, cestu z dialýzy, čas připojení k přístroji, čas nutný k odpojení, k převazu rány po jehlách atd. Celkově lze říci, že hemodialýza je časově velmi náročnou metodou. Její výhodou je relativní bezpracnost – pacient se musí jen 3x týdně dostavit do střediska, jinak se prakticky o nic nemusí starat. Nevýhodou je nutnost pravidelného dojíždění (zvláště pokud pacient bydlí daleko od střediska), závislost na dosahu střediska a ošetřujícího personálu (plánování dovolené atd.) a pevný časový rozvrh bez ohledu na rodinné události a život pacienta.

A co se stane, pokud budu v budoucnu transplantován/a?

V případě, že nemocný je před transplantací léčen peritoneální (břišní) dialýzou, je mu po úspěšné transplantaci ledviny většinou ještě před propuštěním domů nepotřebný katétr z břicha odstraněn. Pokud by transplantovaná ledvina po určité době selhala (což se může stát), lze se většinou k břišní dialýze znovu vrátit.


<< Zpět na úvodní stránku

Copyright © 2013 Baxter CZECH spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena
Podmínky užívání www.domaci-dialyza.cz     Legal Disclaimer     Privacy     Linking Disclaimer
kontakt: info@domaci-dialyza.cz