Pouze polovina Čechů dodržuje pitný režim, ohrožují své ledviny

Druhá polovina má s dodržením doporučovaného pitného režimu potíže a to i přesto, že 80 % účastníků průzkumu označila právě nedostatečný příjem tekutin za nejrizikovější faktor v otázce selhávání ledvin.

Kromě nedostatečného pitného režimu přispívají k selhání ledvin i další rizikové faktory, které lidé neberou příliž v potaz. Jedním z nich je vysoký krevní tlak, který zmínila pouze pětina dotázaných, potenciálního nebezpečí nadužívání léků proti bolesti si je vědomo 26 %. S vlivem diabetu na ledvinový systém je veřejnost většinou obeznámena, proto tento rizikový faktor označilo 42 % respondetnů.

Pitný režim ano, ale s rozumem

Selhání ledvin může přijít znenadání, bez jakýchkoliv prvotních příznaků. Skokově se tak ze zdravého jedince může stát adept na transplantaci nebo dialýzu. „Dostatečný pitný režim je pro správnou funkci ledvin velmi důležitý. Dlouhodobě snížený příjem tekutin může mít za následek poruchy ledvin nebo tvorbu močových kamenů,“ říká MUDr. Vladimíra Bednářová CSc., vedoucí Ambulance peritoneální dialýzy na Klinice nefrologie VFN v Praze.

Názory na to, kolik by se mělo za den vypít tekutin, se často různí. Obecně platí, že by člověk neměl pít málo, ale ani se nadměrně přepíjet. „Příjem tekutin závisí také na tom, zda cvičíme a jakou máme celkovou fyzickou aktivitu, dále příjem tekutin ovlivní i to, kolik vypijeme nápojů s odvodňujícím účinkem (kávy, černého čaje) nebo například v případě žen také na tom, zdali jsou těhotné nebo kojící. Velkou roli hraje i zdravotní stav, kdy zvýšené množství tekutin bychom měli přijímat při horečkách nebo průjmech. Obecně ale platí, že by dospělý člověk měl vypít zhruba 20 – 40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti za 24 hodin, což je cca 2 – 3 l tekutin denně, a to platí bez výjimek i v zimě,“ uvádí nutriční terapeutka Bc. Martina Korejčková, DiS.

Zatížit ledviny může právě i nadměrný příjem tekutin. Lidé, kteří pijí více než doporučované množství, ledvinový systém přetěžují, což si uvědomuje pouhá osmina respondentů průzkumu. „Není pravda, že čím víc pijeme, tím lépe pro naše ledviny. Zvýšený příjem vody může zatížit ledviny, vede k velkému vylučování moči a někdy může způsobit i pokles sodíku v krvi. Tento stav může způsobit další zdravotní komplikace ( únava, nízký tlak, porucha vědomí). Kromě zvýšeného příjmu vody má ale většinou pokles sodíku v krvi ještě další příčiny,“ vysvětluje MUDr. Bednářová.

Nepříjemným obtížím s ledvinami můžeme předejít nejen zmiňovaným pitným režimem, ale také pravidelnými kontrolami ledvin, které nám krevním vyšetřením a rozborem moči může provést praktický lékař. Tuto možnost však využívá pouze 8 % Čechů, více jak polovina z nás o možnosti testování při preventivních lékařských kontrolách neví.

Selhání ledvin

Kolaps ledvin je vážný stav, který může ohrozit život. Selhání ledvin je buď akutní, které vzniká náhle a vážně ohrožuje člověka na životě. Druhým typem je chronické selhání ledvin, které probíhá často nepozorovaně, protože ledviny nás „nebolí“. O chronickém selhání ledvin mluvíme většinou v případě, že ledviny plní svou funkci na méně než 10 %. Ledviny mohou svou funkci postupně ztrácet několik let, než k jejich selhání dojde. Nemocný pak většinou podstupuje transplantaci nebo začíná s dialýzou.

Dialýza v pohodlí domova

S pokrokem medicíny má pacient na výběr několik typů dialýzy. Moderní medicína již naštěstí pokročila i v této oblasti a pacienti odkázáni na dialýzu nemusí bezpodmínečně navštěvovat dialyzační centra a trávit v nich zdlouhavé hodiny. Díky tzv. peritoneální dialýze, při které si potřebnou terapii zvládne každý udělat sám v domácím prostředí, se těmto pacientům otevírá cesta k téměř běžnému a plnohodnotnému životu.

S peritoneální dialýzou získávají nezávislost, mohou pracovat i cestovat, bez časového omezování návštěvami dialyzačních středisek. „Každý pacient má právo volby, jakou metodu chce využívat. Peritoneální dialýza má nespornou výhodu v tom, že ji lze vykonávat prakticky odkudkoliv. Zjednodušeně řečeno funguje tak, že léčenému je do pobřišnice zaveden katétr, přes který se následně sám pravidelně dialyzuje. Katétr je voperovaný nastálo, danou osobu nijak neomezuje v běžném životě,“ vysvětluje MUDr. Bednářová. Peritoneální dialýza se může vykonávat ručně nebo přístrojově a oba tyto způsoby se dají dle potřeby kombinovat.

* O průzkumu
Průzkum byl realizován s využitím platformy Ipsos Instant Research. Sběr dat probíhal on-line formou v dubnu 2018. V on-line dotazníku odpovídalo celkem 840 respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.

29. července 2020

CZEZ/MG232/20-0033